Tomu předcházeli pejskové, kteří s námi žili v rodině, ale chovu jsme se nevěnovali. Začalo to u nás nenápadně, nenápadně poté, co nám děti odrostly.
Naším prvním vrhem byli dalmatinci a jejich máma nám jich nadělila osm.
V té době, r. 1992, jsme už měli doma půlroční fenu Rhodéského ridgebacka – Calmu z Africké savany. Její zásluhou, stala se zakladatelkou našeho chovu, máme doma již čtvrtou generaci jejich dcer, vnuček, a pravnuček. Calma byla krásná, nezávislá, sebevědomá fena, které kolovala v žilách krev známých afrických předků ze starých chovatelských stanic Afriky. Maminka , Amy Red Wayside, byla ze Zambie a taťka, Shingi Mennystones, ze Zimbabwe. Calma se povahově lišila od dnešních RR, kteří jsou již velmi domestikováni, byla v ní daleko větší divokost, silný mateřský pud, byla velká psí osobnost. Často sedávala na nejvyšším bodě v terénu a nehnutě hleděla do dálky, jakoby byla zpátky, tam někde v zemi svého původu, v Africe. Letos – 2013 by jí bylo 21 let.
Calma měla čtyři vrhy štěňátek, kteří se nám rozjely k páníčkům po celé Evropě. Dosáhly na tituly MultiChamp., JCH., CH. Jedno ze štěňátek , po holanském psu Vumbovi, jsme si nechali doma, psa Barnyho.
Calma nám odešla, bohužel, v 7 letech do psího nebe. To už, ale měla pokračovatelku rodu, svou dceru Elu Maríu. Elinka byla († 2009) velmi temperamentní, poslušná fena atletické postavy, přátelská, milá a našim životem proplula až do svých jedenácti let v klídku a tiše. Po Elině jsme si nechali její dceru po finském taťkovi, Ch. Dabobo Malozi, Jafaru ze Sulické tvrze, třetí generaci našich holek RR. V roce 2003 jsme si přivezli z Vídně hnědonosého kluka Čakiho (Jahari of Ka-Ul-Li´s Ridges), kliďase, přátelského k lidem, dobrého hlídače. Po uchovnění dal s naší Jafarkou život dvěma vrhům štěňátek, silných, pevných koster. Také někteří jsou u majitelů v Rakousku – pes Natal, nebo fenka Niasa, která „pracuje“ na EU v Bruselu. Čakinek je otcem 8 vrhů štěňátek.
Z posledního vrhu štěňátek naší Jafary, r. 2009, jsme si zase nechali holku – Pem Niki ze Sulické tvrze po otci ICH. Hasani of Ka-Ul-Li´s Ridges. Niki je velmi mladá, temperamentní holka, trochu trdlo ve všem napodobující svoji matku, Jafaru. Fena silné kostry, přátelské povahy. Velká kamarádka naší Blechy – rozumí se lagoťačky Dimurgi, od které si nechá líbit neuvěřitelné mučeníčko. Blechu jsem se rozhodla pořídit jako důchodového psa, s menší hmotností a pro její bezva vlastnosti. Je to takový protiklad RR. Povídání o Blešce v sekci Naši psi.

Dosud jsme od roku 1992 v naší chovatelské stanici odchovali 18 vrhů štěňátek (1 vrh dalmatinů, 2 vrhy bernských honičů naší Axíny a 1 vrh lagotto romagnolo).
Naše štěňátka jsou např. u Petra Rychlého (pes Faro, nyní fena Papaya Lusy), Marie Rottrová měla od nás fenku Dasty, jedna z holek vrhu D byla také u Martina Pošty a dalších známých osobností.
V roce 1997 jsem složila zkoušky rozhodčí pro exteriér. Rozšířila si aprobaci o další plemena sk. FCI č. 6
Jsem regionálním poradcem chovu pro Jižní Čechy.
Nejvíce si však cením toho, že s většinou majitelů jsme stále ve styku, někteří se stali našimi výbornými kamarády.
Naše štěněcí holky, nyní samozřejmě dospělé, s námi rodí po telefonu svoje první štěňata, teda jejich vyděšení a natěšení páníčci.
Brečím nad zprávou, když mi majitelé oznamují, že pejsek odešel, píší – děkujeme za krásných 13 let prožitých se štěňátkem... ze Sulické tvrze a chtějí od nás další štěně, stejné, jako byl ten jejich... Jako by to bylo v životě možné!
Nejraději dávám štěňata do rodin jako kamarády, společníky pro život, protože k tomu se RR fakt hodí!

Práce pro zvířata, zejména psy, ale již 18 let máme doma i koně, nás baví, je nejen koníčkem, ale pro mě i manžela i zaměstnáním.

... a protože život rychle utíká, či přímo letí, někteří z našich pejsků už nejsou mezi námi a přesunuli se, bohužel, do sekce Vzpomínáme. Nechávám povídání o nich tady, neboť byli a navždy budou součástí našeho života......... V současné době, jaro 2017, námi žijí 4 lagottci a jedna RR holka.